Hospody

Dávnější historie

Nedávná historie

Život v obci

Pro více fotografií klikněte na obrázek

Pranostiky

Pranostika lidu - LEDEN

Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější
V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává
Suchý leden - mokrý březen
Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží
V lednu mráz - těší nás, v lednu voda - věčná škoda
V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu
Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu

Pranostika lidu - ÚNOR

•   Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi
•   Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží
•   Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá
•   Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky
•   Únorová voda - pro pole škoda
•   Únor bílý - pole sílí
•   Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště

Pranostika lidu - BŘEZEN

Březnové slunce má krátké ruce
Když větrové nakonec února uhodí, moc obilí se na poli urodí
V březnu vítr, v dubnu déšť, pak jistě úrodný rok jest
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude mrazů po velikonocích
Březen bez vody - duben bez trávy
V březnu prach a v dubnu bláto, sedlákovi roste zlato
Suchý březen, studený duben, mokrá máj, bude v stodole ráj

Pranostika lidu - DUBEN

Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu
Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje
Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem
Dubnový sníh rodí trávu
Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce
Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí
V dubnu čas a panský kvas
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň

Pranostika lidu - KVĚTEN

Když máj vláhy nedá, červen se předá
Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj
Deštivý květen - žíznivý říjen
V máji vlhko, chladno, bude vína na dno
Mokrý máj - v stodole ráj
Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají
Suchý květen - mokrý červen
Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína, hojně sena
Na mokrý květen přichází suchý červen

Pranostika lidu - ČERVEN

Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko
Co červen nedá do klasu, červenec nažene v času
V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí
Červen mokrý a studený, bývají žně vždy zkaženy
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září

Pranostika lidu - ČERVENEC

Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve
Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš
V červenci do košile rozdělej se, a v prosinci po uši oděj se!
Červenec žne žita, višně k tomu vítá
Když dne ubývá, horka přibývá
V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude v příštím roce úroda
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče

Pranostika lidu - SRPEN

V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné
Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu
Šedá mlha v srpnu nezdravá
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak

Pranostika lidu - ZÁŘÍ

Po hojných deštích v září osení zimní se podaří
Září - máj podzimu
Co srpen nedovařil, září nedosmaží
Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů
Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří
Divoké husy na odletu, konec i babímu létu
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom
Jaké počasí v září, tak se i v březnu vydaří

Pranostika lidu - ŘÍJEN

Teplé září - říjen se mračí
Říjnové bouřky ohlašují nestálou zimu
Čím déle u nás vlaštovky v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají
Po teplém září, zle se říjen tváří
Vznášející se pavučiny babího léta, poslední to pozdrav léta
V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý
Říjen a březen rovné jsou ve všem

Pranostika lidu - LISTOPAD

Teplý říjen - studený listopad
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude
Když listí v listopadu dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá
Jaký listopad, takový březen
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží
Studený listopad - zelený leden
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá

Pranostika lidu - PROSINEC

Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu
Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní
Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí
Lepší vánoce třeskuté než tekuté
Jaký prosinec, takový celý rok
Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich
Když měsíc o vánocích ubývá, rolníku úrody přibývá
Pošmurný prosinec dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení

Drby nebo pravda

Bohužel asi pravda !

My jsme ti Pražáci, vltavská krev !
Když není po našem, ozve se řev !
Volby svobodné být samozřejmě musí.
Ale když prohrajem, tak to si vláda zkusí !

Pražáci nepřiznají ve volbách prohru,
to potom Václavák zažívá dohru.
Pražská kavárna a opozice kvílí,
lidé tleskají, pískají, šílí.

Plný Václavák přísahal věrnost Hitlerovi.
O pár let později zase Gottwaldovi.
O sametové revoluci zvonili klíči Pražáci.
A za pár měsíců v ČKD přišli o práci.

Dav má pocit, že téměř plní boží vůli.
A vůbec netuší komu na Václaváku je vlastně kvůli.
Nenávist, závist a touha po moci.
Některým lidem již není pomoci.

Co chvíli z davu výhružka vzlétne :
" Příště se sejdeme všichni na Letné ! "
Dav netuší, že voděn je jak ovce.
Že Milionový chlívek si s ním dělá klidně co chce.

Tohle že by se v Praze dělo, blbost ! (Nebo néé?)

Kdo to sepsal, byl opravdu dobrý humorista!
Jde o vážnou věc, ale při čtení jsem se pěkně zasmál.
Cestování a svoboda

Tak do západní Evropy - kam jsme skoro celej život nemohli, tak tam to asi nepude. Německo, Francie, Anglie, Švédsko aj. to asi nebude ono - samej lágr, samej muslim. Domácí se tam sami bojí ven a navíc většina památek, kvůli čemu bych tam jel, je ve velkých městech a tam je muslimů nejvíce. A s babou, dcerou či vnučkou už vůbec ne. S děckama raději do Norska taky ne! Náhodou budou zlobit, dám jim na prdel a domů pojedu bez nich...
Na jih Evropy raději taky ne. Všude černo a plno. Tam bych se bál i bez bab. Už to nepude ani do jihovýchodní Asie - i tam řádí IS, hoří a bouchají sebevrazi. Tam, kam se ještě nedávno jezdilo - Egypt, Tunis, Afrika a Arábie, tak tam ani náhodou...
Zbývají velcí bratři: Ten nový -USA mně nechce. Musí vědět proč, co tam chci, nač tam chci, jak tam a kde a proč budu a jak dlouho a s kým a s čím tam budu. Když si na letišti kýchnu, o tom , že bych si prdnul ani neuvažuji, tak mně z letiště vrátí a kufry pošle za mnou...
Zbývá mi ten druhý - Rusko. Když se mrknou do pasu a uvidí, že jsem z Kocábova, tak dostanu na budku a pomažu zpět, jak nejmenovaný poslanec...
Tak že jsem ve větší prdeli jak před revolucí.

Havel říkal, že se nemám bát. Nezaměstnanost, že nebude, abych se nenechal zastrašit. Zdražovat se nebude, abych se nenechal zastrašit. Že budu moct cestovat po celým světě, abych se nenechal zastrašit. Že budu moct říkat, co si myslím. O všem že budeme rozhodovat v referendu, abych se nenechal zastrašit. Potom prdnul do hlíny a zůstalo po něm jen jméno na korejským letišti a na nějaký lavičce v Japonsku...
Až na jaře vyrazí další várka muslimských doktorů a inženýrů do Němec a až to Makrela přebere,
zbytek pošle k nám, tak se opět nenechám zastrašit..! To se rovnou poseru! To už nebudu moct vylézt ani před barák. Tam by mně umyli vodním dělem ti, co mně mají pomáhat a chránit...
Vypadá to, že nakonec pojedu opět jen na chatu .....

Kam jsme se to jen dostali?

Turista bloudí po Vršovicích a strašně potřebuje na WC. V tom uvidí barevný nápis EUROTOILETS. Vejde do mramorem obložené místnosti, kde za pultíky postávají slečny v slušivých uniformách. Jedna mu hned vyjde v ústrety: "Dobrý den! Co pro Vás můžeme udělat?" Turista se kroutí: "Potřeboval bych využít Vaše služby!" Slečna se posadí za počítač: "Přejete si kabinu, anebo pisoár?" "Kabinu!" "Dáváte přednost barvě modré, zelené, růžové nebo klasické bílé?" "Třeba i bílouúúú..." "Máte raději toaletní papír, nebo Vám můžeme nabídnout současný hit s intimní sprchou?" "Papííííír!" "Výborně! Přejete si jednovrstvový, vícevrstvový, barevný, s vůní růží nebo raději svěží mentol?" "Stačí i noviny!" "Retro řešení bohužel zatím nemáme v nabídce, ale děkujeme Vám za námět k rozšíření našich služeb. Jako protihodnotu Vám rádi poskytneme zdarma použití umývárny." "Budete si přát hudbu klasickou, nebo raději něco říznějšího?" "Aáááááá...." - zavyje turista. "Ano, znám. Takže výběr operních árií. Skvělá volba." "Budete platit kartou nebo v hotovosti?" Turista vytáhne peněženku a zaplatí nemalou sumu za papír, který právě vylezl z tiskárny. Potom přes zuby procedí: "Tak - kde se můžu vysrat??" Slečna se poohlédne, nakloní se k turistovi a pošeptá mu do ucha: "Neměla bych to vlastně říkat, ale my chodíme naproti do hospody. Tady máme jen zákaznické centrum. Provoz je v Ostravě!"

Čeština a chlast

O tom, že čeština je nejkrásnější a nejbohatší jazyk na světě, netřeba polemizovat. Zvláště dá-li se dohromady s největším koníčkem Čechů – alkoholem. A tak – jak říkáme hezky česky těm, kdo si poněkud více přihnul ?

Elektrikář může být nadrátovanej a soudce jak zákon káže. Klempíř byl na šrot. Metař byl nametenej a sládek nachmelenej. Akademický malíř byl pod obraz a malíř pokojů zmalovanej. Loutkoherec byl zpumprlíkovanej. Zpěvák, a že jich bylo, byl zhulákanej. Letec byl jako bomba, pyrotechnik jako puma a kanonýr jako dělo. Pracovník pneuservisu byl gumovej.
Truhlář byl jako prkno. Kněz byl jako slovo boží, funebrák tuhej. Meteorologa nebylo potřeba, ale byl by na mraky. Veterináře potřeba bylo, a když se vracel z akce, byl jako zvíře.
Boxer byl ztřískanej, kropič zlitej. Zemědělci ji měli jako vidle. Zootechnik v JZD byl jako dobytek, řezník jako prase. Kovář byl zbušenej, kuchař na kaši a myslivec piclej. Písmomalíř byl často zlinkovanej, lakyrník zlakovanej. Kominík byl zčazenej. Sklenář měl okno. Koukám teď na televizní zprávy. Je tam nějaký poslanec. Ten kdyby přijel do Vísky, tak by byl odhlasovanej.
Uklízečka bude na prach. Zaměstnanec autobazaru je jetej, dopravář má špičku a pumpař je total. Zahrádkář by mohl být nakropenej, dřevorubec zrubanej.
Karbaník je zkárovanej. Ortopéd bude zlámanej, dermatolog koženej a anesteziolog v bezvědomí. Pedagog bývá vyškolenej. Hudebník na moll a entomolog na mol. Chmelař je jako žok. Ajznboňák i tramvaják je vykolejenej. A výhybkář namazanej. Zoolog má opici. Logicky. Kynolog je jako doga. Zákazník má nakoupeno. Řidič je zřízenej a ocelář zkalenej. Flétnista zhvízdanej.
Profesím, které se ve výčtu neobjevily, se srdečně omlouváme.

No řekněte, není ta čeština dokonalá?!!!

POHLREICHŮV SLOVNÍK

• Bych mu roztrh prdel až k lopatkám.
• Když si to dáš dvakrát, tak si z toho můžeš spíchnout slipy .
• Tohle kdybych sněd celý, tak se mi budou zejtra u prdele rojit včely.
• Jsem utahanej, jak šňůra od hajzlu.
• Byl jsem v kuchyních, kde občas něco chybělo. Ale ještě jsem nebyl v kuchyních, kde chybělo úplně všechno...
• Mě kdyby někdo v kuchyni něco takhle kritizoval, to by bylo facek, jak v Národním divadle potlesku.
• Venku je zima, že by tam nastydl i lední medvěd.
• Hele, sanitka před hospodou. To vypadá, že ten krabí salát už někomu nabídli.
• Ty do toho kloveš jak vrána do hovna.
• Tady je vzduch jak v pánským poklopci!
• Leda, že by se brambory zkřížily s filckama a začly se samy škrábat...
• Ten biftek je tak malej, že měl už dávno spát!
• Je vykulenej, jak žába před bouřkou.
• Nejhorší bylo, když jsem já chodil do školy a tácy smrděly jak psí kšíry.
• Kruciprdel, votevřete oči, vyndejte si tu hlavu z prdele a začněte myslet...
• Kuchař : Já si za tím stojím.
Zdeněk: Soudruzi v NDR si taky stáli za trabantama, ale ti si za tím stáli, protože na ně mířili samopalama.
• A už pojďte dovnitř, už jsem tak zmrzlej, až ve mně hovna chrastěj.
• Tady je takovej bordel a smrad, že se mlžej i čočky od kamer.
• Ta je zmatená, jak baba v turniketu.
• To by zabilo orla v letu.
• To zelí je tak kyselý, až se mi z toho rolujou ponožky.
• Ten vývar je silnej, jak noha vod kulečníku.
• Ti zafackuju uši do hlavy.
• Ty vole, mám hrb jak mandolínu.
• Ty to tam sypeš jak Babica.
• Jste pomalí, jak kolotoč, co tlačej cikáni

To by člověk do něho neřekl, takovej to býval "slušňák"

Pan Wilson byl předsedou místní charity, která ještě nikdy neobdržela dar od nejbohatšího

právníka ve městě. Pan Wilson se ho pokusil obměkčit po telefonu: „Pane doktore, podle našich

informací jste jen minulý rok dosáhl zisku 600 000 dolarů, a přesto jste nevěnoval ani cent na

charitativní činnost.“

Právník povídá: „Víte vy, člověče, že moje matka umírá na těžkou nemoc a účty za nemocniční

péči několikrát převyšují její roční příjmy? Víte, že můj bratr, válečný veterán, je na vozíčku a

slepý? Víte, že moje sestra přišla při nehodě o manžela a zůstala sama se třemi dětmi?“

„Ne, to jsem opravdu nevěděl.“

„No vidíte! A nikomu z nich žádné peníze nedávám, tak proč bych proboha měl něco dávat

vám?“

Chcete prospětsvému zdraví, zlepšit vyhlídky na dlouhý
život a snížit riziko srdečních nemocí, hypertenze či
mozkové příhody? Lékaři vzkazují - PIJTE ALKOHOL
Celý článek čtěte zde

Tohle je zajímavé zjištění - vědecky podloženo
Už jste někdy přišli do místnosti za určitým účelem a okamžitě zapomněli proč? Vypadá to, že za to mohou – dveře!Když se vrátíte zpět, většinou si vzpomenete, co jste chhtěli...Psychologové z University Notre Dame (stát Indiana, USA) objevili,že projití dveřmi způsobí v mysli proces, který nazývá “ohraničení události” .Ten oddělí od sebe dvě skupiny myšlenek.Náš mozek uloží myšlenky, které jsme měli v jedné místnosti a připraví nepopsanou stránku pro myšlenky
v novém prostředí.
Bože, to se mi ulevilo!
Já myslel, že jsem sklerotický blb a ony jsou příčinou dveře…
Posílám to jen zasloužilým seniorům a některým budoucím...

Hospody

Vytvořeno: 30. prosinec 2016 | Napsal ih | Zobrazení: 1480

Úvaha na téma hospoda

Bydlíme na středně velké obci a je nás parta starších, nebo chcete-li dříve narozených, jejichž jedním z mála potěšení

je čas od času se sejít v hospodě a poklábosit. Pokud tato zařízení patřila socialistickým utlačovatelům, jako Jednota nebo RAJ, měli jsme jistotu data i hodiny otevření. Pravda nutili nás konzumovat za levnější peníz ale dalo se to snést.

Příchodem sametové revoluce nám bylo do našeho „klidného a nudného" života vnešen konečně vzruch. Jak je to myšleno, nemáme na rozdíl od „soctyranů" čas na nudu, neboť jsme v neustálém shonu po informaci, zda bude mít hospoda otevřeno a od kolika hodin, zda nebude nový hostinský protože původnímu pronajímatel zvýšil nájem a on to již nemůže utáhnout. Na druhou stranu ale má časté střídání obsluhy pro nás přínos, protože se seznamujeme se stále širším okruhem dalších hospodských. To nám „soctyrani" nedovolili a znali jsme dlouhá léta jenom jednoho.