Úvaha na téma hospoda                                                   

Bydlíme na středně velké obci a je nás parta starších, nebo chcete-li dříve narozených, jejichž jedním z mála potěšení

je čas od času se sejít v hospodě a poklábosit. Pokud tato zařízení patřila socialistickým utlačovatelům, jako Jednota nebo RAJ, měli jsme jistotu data i hodiny otevření. Pravda nutili nás konzumovat za levnější peníz ale dalo se to snést.

Příchodem sametové revoluce nám bylo do našeho „klidného a nudného" života vnešen konečně vzruch. Jak je to myšleno, nemáme na rozdíl od „soctyranů" čas na nudu, neboť jsme v neustálém shonu po informaci, zda bude mít hospoda otevřeno a od kolika hodin, zda nebude nový hostinský protože původnímu pronajímatel zvýšil nájem a on to již nemůže utáhnout. Na druhou stranu ale má časté střídání obsluhy pro nás přínos, protože se seznamujeme se stále širším okruhem dalších hospodských. To nám „soctyrani" nedovolili a znali jsme dlouhá léta jenom jednoho.