Dělají ze sebe vemena z kachny. Ať jdou přednášet o atomové energii, odbornice!“ Ivan Vyskočil se neudržel, když poslouchal Geislerovou a Pekarovou
NEDĚLNÍ RÁNO S IVANEM VYSKOČILEM „Ona, která se ještě nedávno učila chodit na nočníček,si dovolí sprostotu vůči staršímu člověku? Urážku hlavy státu?“ žasne nad vyjádřením předsedkyně TOP 09 na adresu prezidenta herec Ivan Vyskočil. „Nevím, kdo je tady „ducha mdlého“?“ ptá se. Padla také například slova jako „domovnice v žižkovském baráku“. V Nedělním ránu nevynechal Aňu Geislerovou nebo „škodiče ze Senátu“. Nechybí ani „Tchaiwanec“ Vystrčil. Herec zmínil také „nikdy nekončící komedii“ Čapí hnízdo. Promluvil i o Pirátech.
„Začal bych takovou starou anekdotou, na kterou nyní často myslím v situaci, která nás postihla. A nejen nás, tedy naší republiku, ale vůbec lidi na celém světě,“ říká na úvod dnešního Nedělního rána Ivan Vyskočil a vypráví.
„Sedlákovi chcípne kráva, shoří statek a on obrací oči k nebi a ptá se : „Pane Bože, proč mne tak trestáš“? A v mracích se otevře to Boží oko a dostane odpověd: „Já nevím, ale nějak mě sereš“!“
„Myslím, že kdybychom se zeptali nejvyššího, proč nás trestá tou epidemií, dostali bychom stejnou odpověď. Jen by tam asi nebylo to..“nevím“. Protože on ví, a dobře ví, že ho serem vším, co tady vyvádíme a ty pitomosti, které tu vymýšlíme. Hlavně ty věčné rozmíšky, hádky a udávání, jako by nebylo dost jiných bolestí, o které bychom se měli starat,“ pokyvuje herec.
Nikdy nekončící komedie Čapí hnízdo
„V rámci svého duševního zdraví neposlouchám podrobně zprávy, nepouštím si pana Moravce a do novin většinou jen tak zběžně nahlédnu. A stejně se nestačím divit. Opět se objevila nikdy nekončící komedie Čapí hnízdo,“ dostává se k prvnímu tématu Ivan Vyskočil a dodává. „Je to takový trapný sit-com našeho soudního systému. Když se na konci léta začnou houfovat vlaštovky a žloutnout listí na stromech, je to neklamný signál, že se blíží podzim. Když se objeví kauza Čapí hnízdo, je to neklamný signál, že se blíží volby. A já bych snad mohl vsadit boty, že kdyby byl pan Babiš odsouzen, dozvíme se to hned tak týden před volbami. Ale kdyby byl nějakou „chybou soudního systému“ snad opět osvobozen, máme dost času, my plebs, se to dozvědět až po volbách.“
Ducha mdlého? Musela si klofnout. Že ji hanba nefackuje?
„A teď zase z jiného soudku,“ pokračuje dál Ivan Vyskočil. „V Praze má být nějaká důležitá mezinárodní konference a začalo se hledat místo, kde by mohla probíhat. Hodně padlo návrhů, že také na Pražském hradě. Ani se mi nechtělo věřit, že paní Pekarová-Adamová souhlasila. Označila Pražský hrad za dobré místo, ale hned jí to nedalo a musela si klofnout. Vadu na kráse by to mělo prý pouze tu, že je tam nájemník, který je poněkud ducha mdlého! Že má holka tu drzost a že ji hanba nefackuje? Tak to je politička? Dokonce předsedkyně politické strany a nemá ani za mák vychování?“ žasne herec a dodává.
„Tedy za prvé, ona, která se ještě nedávno učila chodit na nočníček, si dovolí sprostotu vůči staršímu člověku? Za druhé, urážku hlavy státu! Přitom ona sama je součástí, byť v opozici, ale stále součástí státního zřízení, svojí funkcí v parlamentu ČR. Tím totiž celé státní zřízení snižuje a činí jej nedůvěryhodným. A za třetí? Jak si může dovolit někdo, kdo je schopný říci, že protektorát Čechy a Morava bylo autonomní zřízení, kritizovat někoho, kdo je vysoce vzdělaný a myslí mu to neuvěřitelně i v jeho věku? Tak jestli někdo vypouští z úst takovéto hovadiny, tak nevím, kdo je tady „ducha mdlého“? Jestliže politička je schopna dopustit se takto v řadě jdoucích faux pas, nemá v politice co dělat. A s takovou nevymáchanou hubou by se měla ucházet tak leda o zaměstnání domovnice v nějakém žižkovském baráku,“ nebere si servítky Ivan Vyskočil.
Za ruce s Aňou Geislerovou
„Podobně se tato nedovzdělaná osoba vyjadřuje k vakcíně Sputnik a k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany,“ pokračuje herec dál. „K hysterickým výkřikům proti připuštění do tendru k dostavbě elektrárny také Ruska, se připojila i další, „vysoce erudovaná“ v oblasti jaderné fyziky, Aňa Geislerová. Ty dvě by se mohly vzít za ruce a jít přednášet o atomové energii. Nechtěl bych si nechat ujít jejich přednášku. Zajisté bych se tam dozvěděl věci, o kterých jsem neměl ani zdání. A ještě lépe bych takovou přednášku doporučil odborníkům v oblasti jádra hmoty. Škoda, že už nejsou mezi námi Oppenheimer a Einstein, ti by čuměli,“ nešetří sarkasmem herec a následně mimo jiné vzpomíná i slova své maminky.
„Já jsem v určitých věcech úplně blbej, a proto, když mluví někdo, kdo tomu rozumí, tak poslouchám a s otevřenou pusou koukám, jak jsou někteří lidé chytří a vzdělaní a snažím se aspoň něco málo z toho pochopit. Ale rozhodně, a ani omylem, se nepokouším do toho kecat. Pak vůbec nechápu, proč tyhle dvě a další „odborníci“, kteří o tom vědí stejné prd, ze sebe dělají taková vemena z kachny a pouští si hubu na špacír, jak říkávala moje maminka! To by zrovna mojí mámě mohla říct, tahle husa, že Protektorát byl autonomie. Moji sourozenci mi dosvědčí, jakou moje hodná maminka uměla dát facku.“
Tchaiwanec Vystrčil a parta škodičů ze Senátu
„To víte, že výkřiků proti účasti ruského Rosatomu se nemohl neúčastnit také Tchaiwanec-Vystrčil. Honem přispěchal se svou troškou do mlýna, aby snad, probůh, nezůstal pozadu. Z Bruselu k nám účastně promluvil pan Pospíšil. Dále parta škodičů ze Senátu, Drahoš, Fischer, Hilšer a další si také museli zasloužit dobré oko u západních kamarádů,“ vypočítává Ivan Vyskočil a podotýká. „Ale ve svém pohrdání námi, obyčejnými lidmi, zapomněli, že většina z nás některé věci ví. Třeba to, že všechny naše atomové elektrárny jedou na ruské palivové články. Naše hospodářství a domácnosti na ruský plyn a také z části na ruskou ropu. A žádné vydírání se už třicet let nekoná. Vladimir Vladimirovič nám nezavřel kohoutek přes naše patolízalství k Západu. Přes naše uvalování sankcí na Rusko, provokativního přejmenovávání náměstí a porážení pomníků. Dokonce velkoryse přehlédl i toho blázna, co jel na multikáře vyhlásit Rusku válku. (myslím, že náš „úžasný“ ministr zahraničí se za toho cvoka ani neomluvil.) Tak o jakém vydírání to ti zaprodanci pořád melou?“ nechápe herec.
Zářným příkladem je primátor Hřib. A Pride Parade….
„Minule jsem psal, jak to s námi myslí dobře pan Rakušan. Od té doby, co se přifařil k Pirátům - to jsou další adepti na průser - mu náramně stouplo sebevědomí. Už teď si tzv „strojí hubu do žebřin“, jak se říká na venkově. Tak zase vypouští bláboly převlečená za moudra. Tentokrát se to týkalo toho, že starší a stará garnitura politiků musí odejít a bude nahrazena mladou partou, vzdělanou a plnou energie a entuziasmu,“ dostává se k dalšímu tématu Ivan Vyskočil a přidává příklad ze svého mládí.
„Tak jen tak trochu vzpomínám, jak jsem na střední škole, a dlouho ještě potom, byl také mladý, energický a plný entuziasmu. Měli jsme tenkrát ke škole takzvanou výrobní praxi. A nebylo to vůbec na škodu. Plný elánu a nadšení jsem svůj první výrobek v dílnách podniku Tesla Hloubětín přinesl hrdě ukázat mistrovi. A ten se na to okem odborníka podíval a rovnou to hodil do odpadu ke zmetkům. A teprve pod jeho vedením ta moje věc byla jakž takž k použití. Odedávna byli učedníci, pak ještě tovaryši a ti museli jít do světa, aby se podívali, jak se to dělá jinde a pak teprve se mohli ucházet o to být mistry a konkurovat svým učitelům,“ vysvětluje a dodává.
„Věřte, že i v tom hereckém řemesle to není jinak. Máte-li štěstí, že se ocitnete vedle opravdových mistrů, jako byl u mne třeba pan Lukavský, Sovák, Menšík a další, můžete se něco naučit! To nemluvím o medicíně, kde se studenti musí sakra dřít a chodit na praxi, než je z nich doktor. A politika, myslete si co chcete, ale je také jenom řemeslo a má-li být dělána dobře, můžete mít sto procent entuziasmu a nadšení, ale bude vám to platné, jak v ponorce padák. A můžete si být jistí, že takoví mladí nadšenci nadělají stejný bordel a neštěstí jako ti mladí a nadšení svazáci v letech padesátých. A já bych to opravdu nechtěl zažít znova a vy, věřím, určitě také ne!“ pokyvuje Ivan Vyskočil a podotýká.
„Konečně zářným příkladem mladého pirátského vedení je pražský primátor Hřib. Nenapadlo mě, že se jednou budu v duchu omlouvat Pavlu Bémovi a říkat: jo, to byl někdo, klobouk dolů! Po něm tu máme spoustu věcí a tunel Blanka. A po téhle houbě, co zbyde? Stačí tři centimetry sněhu a Praha stojí. Zato budeme mít pěkné fotky z jeho účasti na Pride Parade!“ kroutí hlavou nevěřícně herec.
Pane Rakušane… Vy sám už také nejste žádnej „křupavej salátek“
„Vážený pane Rakušane, dovolím si Vás oslovit přímo,“ obrací se Ivan Vyskočil na předsedu hnutí STAN. „Když už nám doporučujete takové pitomosti, co byste Vy sám řekl třeba tomuto. Ne, že bych vám to přál, ale co kdybyste musel podstoupit nějakou vážnější zdravotní operaci? A pan profesor, třeba prof. Pirk, by Vám řekl: „Bude vám to dělat medik. Ale nebojte se! On tedy ještě není doštudovaný a nikdy tu operaci neviděl… jo, ale jednou už operoval žábu…, ale zato je mladý, plný elánu, energie a entuziasmu, takže můžete být úplně klidný“! No, chtěl bych vidět, jak byste se mu s nadšením svěřil. A tohle doporučujete nám?“ neskrývá naštvání Ivan Vyskočil.
„Mám silné podezření, že nemyslíte na naše blaho, ale hlavně na své! A na vaše kumpány, abyste se konečně dostali k lizu! Pane Rakušane, když se tak bijete za ty mladé, já Vás tedy znám jen z fotografií a z televize, ale byl bych na Vašem místě opatrnej! Koukám totiž, že Vy sám už také nejste žádnej „křupavej salátek!!“
„Milí čtenáři, přeji vám i sobě z celého srdce, abychom se neocitli v rukách nadšených a energických neumětelů!“ vzkazuje na závěr Ivan Vyskočil čtenářům ParlamentníchListů.cz.
